Nejen potrava pro naše uši nás tu udržuje při životě. Čtyři dny o hladu a žízni bychom nepřežili. Na první pohled se zdá, že gastronomická nabídka je veliká a široká. Bohužel veliký a široký je i rozdíl v přístupu jednotlivých obchodníků k lidem na druhé straně jejich pultíku, s nimiž vyměňují jidlo a pití za peníze.

Podělím se tu s vámi o svá oblíbená místa. A věřte, že opravdu jsem nebyl podplácen díky štábní psí známce na klopě (zvané „placka“ ještě z doby, než pravou keramiku těchto označení nahradilo PVC), stejný názor má i řada mých neoplackovaných přátel.

Tekutá poezie (v pátek doprovázená i zpívanou poezií Vojty Kiďáka Tomáška), výborné vínko z Moravy, za opravdu symbolické ceny - stánek firmy Baloun u hlavního bulváru hned za mostem. Nemusíte si to všechno odnést nalité do sebe, pro přespolní je připraven dostatek lahví (nebo vám tu rádi zpříjemní obsah vaší čutory).

A mezi tímto vínkem a tou nafukovací skákací obludou (nechtěl jsem napsat mezi vínkem a záchodky, to ne) je velmi příjemné posezení u velmi příjemných lidí, kterí svůj stánek s dobrou krmí přivážejí na Portu z trochu větší dálky. A starají se o nás i v noci, kdy už se ryzí kšeftaři na to vyflákli.

Langošem nás všechny krmí už několik let stánek paní Komorousové (dole u hlavní scény). Přes den je bohužel zavřeno, ale vyplatí se nechat si v žaludku trochu místa na večer. Mají tam i leccos jiného, ale já tam chodím na bezkonkurenční langoš (i když langošová konkurence se tu taky vyskytuje).

Hned vedle (cestou k Prazdroji) chodím na klobásky. Ochutnal jsem i konkurenční vzorky, ale sem se vracím (a není to jen tou zkratkou k Prazdroji).

Trochu stranou hlavního proudu (za řekou vlevo) je perníková chaloupka (to už tak bývá, že perníkové chaloupky jsou v lese). Perníček sice došel a kýty z vlka se ještě udí, ale natočili mi Kozla (to pivo mají opravdu dobrý, divnej vrchní tam zrovna nebyl).

Bohužel někteří krmiči to s tím kšeftem vyloženě přehánějí. S lidmi, označenými pořadatelskou plackou (díky kterým tady vlastně mohou být) se dohadují o desetikorunový doplatek ke stravence a je jim fuk, že pořadatelé jsou většinou mladí nevydělávající a za těch 24 hodin tady denně mají stovku (stánek č.5 u hlavní scény hned vedle mostu). Vrcholem všeho je stánek za řekou s nafukovacími balónky, který pořadatelům na stravenky zásadně dává jen nafukovací popcorn (dle vlastních slov obsluhy stánku „ten nikdo nekupuje, zatímco párků a klobás máme málo i na prodej“ - slyšel jsem to na vlastní ucho).

No, kamarádi, máte vlastní rozum (snad jste ho nezapomněli doma) a rozhodnete se sami, komu tady dáte vydělat.