Menu
Menu
Zpět

Písnička o tunelu
(život může být i temná díra)

Písnička o
tunelu
C             G           C      G7
Ocit’ jsem se v temnotě a chladu
C            G          C
a při každým kroku klopýtám,
Dmi           G            C      Ami
nevím, kde je vpředu a kde vzadu,
Dmi           G            C    G7
nevím, jestli spím či procitám.


C             G         C      G7
Můj život teď připomíná tunel,
C               G             C
černej, dlouhej jak skrz světadíl,
Dmi          G            C      Ami
je to dávno, co vlak tudy duněl,
Dmi           G        C    G7
co mě v týhle díře vysadil.


C          G          C      G7
Ať je tady tma, je to cesta,
C            G          C
původně snad není pro lidi,
Dmi         G           C       Ami
jedině snad pro jednoho ze sta,
Dmi            G         C   G7
co jde, i když konec nevidí.


C           G         C      G7
Všude kolem tunelu je skála,
C             G          C
však ke konci tunel musí vést,
Dmi            G              C      Ami
kdybych uhnul, zeď by v cestě stála,
Dmi               G         C       G7
když půjdu vpřed, nemůžu se splést.


C            G          C      G7
Už světlo na jeho konci vidím,
C              G           C
kus cesty však ještě zbývá jít,
Dmi        G           C     Ami
možná tudy nejdou davy lidí,
Dmi          G            C      G7
přesto stačí vykročit - a chtít.


C             G            C     G7
Vidím světlo, je tam modrý nebe,
C          G            C
koleje tam k němu vedou dvě,
Dmi          G          C     Ami
ke slunci si míří vedle sebe,
Dmi         G           C
jedna patří tobě, druhá mně.


Zpět

Ropáček


ropacek@ropacek.cz

Ropáček 1997