Menu
Menu
Zpět

Boudo, budko ...
... kde rozum přestává


Boudo, budko ...

Nenašel jsem svojí boudu. Prostě jsem přišel na předportovní Výstaviště a nenašel jsem svoji boudu. A až přijede Jef, tak ji nenajde taky (měli jsme vždycky na Portě boudu společnou). Ne že bychom se snad s Jefem hlásili k jinému živočišnému druhu (to zákony ještě neumožňují). Ale ta bouda stávala na Výstavišti u louky skoro odjakživa a my se o ni s Jefem vždycky podělili - on prohlašoval, že jeho umělci potřebují mít své zázemí .. a já prohlašoval totéž o svých počítačích. Umělcům, počítačům, Jefovi a mně ta bouda vyhovovala. Jenže už tam není. A není tam ani ta louka.

Na Výstavišti totiž bylo před 14 dny rodeo .. tedy Rodeo - s velkým R, velkou reklamou, velkým humbukem a s velkým bordelem po sobě zanechaným. Tu boudu tam nenechali, ta jim vadila. Nenechali tam ani tu louku, místo ní (a boudy) tam nechali směs ohavné hlíny, sena a koňského trusu.

Nějak mne to děsí .. děsí mne to, že kvůli německo-americkým penězům na dvoudenní akci jsou někteří lidé schopni si sednout na zadek ... a klidně odkývat, že si na zadek nebude mít kam sednout někdo jiný, a to hodně dlouho (v případě louky), nebo taky nikdy (v případě boudy).

Scéna "U Jefa" pochopitelně bude, i  když by se měla jmenovat spíš "Na hnojišti" (nějak mne to láká napsat "Na hovništi"). Jefovi umělci budou mít jako zázemí stan. Počítače, na kterých se tvoří tištěný a internetový Portýr, dáme jinam. Ale tu boudu (jim) nezapomeneme ...


Zpět

Ropáček


ropacek@ropacek.cz

Ropáček 2000