Již po zhlédnutí prvních obrázků  z  připravovaného  pokračování Die Hard Trilogy, se  mi
vybavili dvě věci. První  věcí  byl  takový  zvláštní  pocit, který mě v poslední době čím dál
tím více doprovází. Už z prvních screenshotů byl totiž cítět zápach nastavované kaše. Dru-
hou věcí byla naopak otázka, zda-li tvůrci dosáhnou opět skvělé hratelnosti, jako tomu by-
lo v prvním díle. Nyní, když  už  je Die Hard Trilogy 2 dávno na pultech PC obchodů, jsem
se  rozhodl, že  vám  ji  trochu blíže přiblížím. Hlavním hrdinou je i tentokrát charismatický
policista John McClane, který  se  opět  objeví  v nesprávný čas na nesprávném místě. Za
osudové místo zvolili autoři  tentokrát  hazardní  město Las Vegas. A právě do tohoto vel-
koměsta se McClane  vydává  za  svým  dlouholetým  přítelem. Jenomže  co  čert nechtěl,
Johnův kamarád  je  bohužel zabit  skupinou  prašulíchtivých  teroristů. Tuto  situaci  však
McClane nemůže  samozřejmě jenom tak nechat plavat, a proto se plně vyzbrojen vydává

tvrdohlavě proti zdi vyřešit celý případ  po  svém
typickém způsobu... Takový je  příběh  Die Hard
Trilogy 2, pokud  jste  čekali  něco, co  by trochu
více potrápilo vaše mozkové závity, tak  asi  moc
dobře   neznáte   filmovou   trilogii  Smrtonosnou
past,  která   vždy   těžila  s  jednoduchých   dějů,
vtipných hlášek  Bruce  Willise  a  hromady  pře-
střelek  a  výbuchů. Pokud také někdo očekával,
že druhý díl  přinese  spoustu  nových  vylepšení,
tak také  neměl  pravdu, protože  DHT 2  působí
naprosto stejným dojmem  jako  jednička, akorát

Opravdu, všechno co naskýtal první díl, nabízí i pokračování, což  znamená, že  se  můžete
opět těšit na tři druhy herních módů, které jsou asi jediným tahákem, které DHT 2 nabízí.
První typ módu je klasická third person akce, takže svého  hrdinu  vidíte zezadu a prochá-
zíte jednu místnost za druhou a neustále střílíte debilní teroristy. První  druh hry byl oproti
jedničce výrazně zkažen, čemuž  výrazně  přispívá  malá  inteligence teroristů  a  šnečí  ry-
chlost hlavního hrdiny. Tady  bych  se  rád  zastavil, protože  postavička Johna McClanea
se opravdu pomalu pohybuje. Pomalý však není  pouze  McClane, ale i celá hromada tero-
ristů. Dalším mínusem je grafický engine, který  je "s prominutím" dost  ubohý. Celou  si-
tuaci navíc zhoršuje design úrovní, který  také  nepatří  mezi skvosty, a o interiéru ani ne-
mluvně. První mód se zkrátka nepovedl, a tak  jsem  očekával, že  celý  nešťastný  případ
alespoň zachrání zbývající dva módy, jenomže jsem se těžce zmýlil, protože druhý  typ  hry

ve stylu Virtua Cop pohled na hru  ještě  zhoršil.
Dá se říci, že nabízí to  samé, co  první  typ  hry -
ubohou inteligenci  nepřátel, superrychlé pohyby
hlavní postavy, "zábavné" prostředí  a  hromadu
střílení. Od třetího módu jsem  tudíž  už  nic  pře-
kvapivého nečekal, a proto jsem se začal připra-
vovat na to, jak napíšu na  DHT 2 drtivou recen-
zi. Třetí  typ  hry  je  takovým  mixem  Need  For
Speed a Drivera, což  znamená, že  s  McClanem
jezdíte autem po  Las Vegas a řešíte nudné mise
(např. honička  s  teroristy...). Navíc ani rychlost

aut nesplnila ty požadavky, jaké jsem předpokládal, natož samotný  vzhled auta. A přesto-
že během plnění některých misí vystřídáte několik různých  vozidel (sanitka, policejní vůz,
náklaďák apod.), které se liší jenom  a  pouze vzhledem, tak ani poslední typ hry ničím do
očí  neuhodil. Die  Hard  Trilogy 2: Viva  Las  Vegas  je  zkrátka nastavovaná kaše z dílny
Fox Interactive, která vznikla  pouze  z  jednoho  důvodu - napálit filmové fanoušky Bruce
Willise  a  následně  vydělat. Pro  mě  to  až takové překvapení nebylo, protože jsem to na
99,9 % očekával, a tak si budou  muset  oni  fandové charismatického Willise počkat buď
na Die Hard Trilogy 3 nebo zajít do kina na Šestý smysl. Martin Náhlovský